EK001308_0026_0001-0002

H

Hanibal

Každý má nějakou zálibu, kterou si vyplňuje volný čas, vynikající osobnosti obzvlášť.
Hanibal, ten si hrál nade všecko rád se stavebnicí, měl takovou obsáhlou, důmyslně vymyšlenou stavebnici s pestrou politurou, takže to bylo barevné a ještě se to lesklo a byly v ní krychle, jehlany, válce, kužele a taky půloblouky a oblouky a Hanibal z toho stavěl města i s věžemi, mostem přes řeku a s ulicemi a náměstím s holičským krámkem a lékárnou a pak postavil hradbu a brány a za brány postavil válec, to bylo jako tělo, na něj dal krychli, to byla jako hlava, to znamenalo, že je Hanibal před branami, HANIBAL ANTE PORTAS ! a řeklo se: - Jeden-dva - tři ! A město bylo zbořeno.
Takže tam ležely ty válce i jehlany, to všechno v pestré směsici páté přes deváté, už nebylo možno rozeznat, kde stálo původně náměstí o krámcích ani nemluvě a Hanibal se do tę hry tak vžil, že po každém pádu stavěl to nové město líp a líp, byl by se z něj stal určitě výborný stavitel, kdyby nebýval válečník.
Všecko to promyslel, začal stavět širší a širší ulice, aby v nich bylo dost místa pro dopravu vojska na náměstí soustředil všechno, co bylo pro město důležité, taky veliké obilní sýpky pro případ, že by byla válka a rozvedl vodovodní potrubí z hlavní kašny do mnoha pobočných kašniček, aby byla v případě války všude k načerpání voda.
Udělal dokonce z dutých škatulek celé město a teprve na ně nastavěl ty pestré kousky stavebnice, takže celé horní město stálo ještě na jiném podzemním městě, pro jistotu a pro bezpečí občanů, ale i toto město vždycky znovu spadlo znovu se rozkutálely kousky stavebnice až pod stůl a pod židle, někdy i dál a musely se dlouho hledat a pak celá hra pokaždé začala zase znovu.
A jednou odpoledne, když měl Hanibal zase volno a zase si tak hrál, zůstala po pádu města stát jenom brána a ten panáček z válce a krychle, takže to vypadalo, jakoby stála jenom brána města a u ní jenom Hanibal a nic víc už nebylo.
A to bylo proti pravidlům té hry, protože brána měla spadnout první, teprve pak město.
Ale Hanibal patřil mezi ty, kteří pořád zdokonalují své řemeslo,
Protože jinak by války byly zůstaly stát na primitivním stupni a kultura s civilizací by je byly daleko předstihly a tak Hanibala, ja se tak díval na tu bránu s tím panáčkem napadlo, že takhle by to bylo možné, kdyby někdo to město napadl ze vzduchu.
A napadlo ho, že se to jednou stane.
Že na to někdo přijde a zasnil se, jak by stál u takové nějaké neporušené brány - byl by jenom brána, u ní, Hanibal ANTE PORTAS ! a nic víc.
Všude jinde by byla jenom rozházená stavebnice.
A Hanibal by se mohl nechat vyfotografovat, jak nad tím vším v parádní uniformě kouří cigaretu.