EK002872_0004_0001-0002

Písmeno G.

Galileo
Galileo Galilei leštil pečlivě čočku svého dalekohledu, měl učesané vlasy i vousy a převlékl se do svých nejlepších šatů
protože mu přišel oznámit komorník jednoho mocného biskupa, že se biskup přijde večer podívat dalekohledem na Měsíc v úplňku -
a že to chce vidět na vlastní oči, co je pravdy na Galileových tvrzeních. - a biskup vešel, měl krásné bílé rukavice a ještě krásnější plášť, sedl si na židličku u dalekohledu, kterou mu Galileo připravil a na jinou stoličku postavil sklenici, naplněnou nejlepším vínem - a biskup se díval a díval, byl horký večer, cikády rozeznívaly vzduch, jak už to bývá za úplňkových nocí a stromy ze zahrady dole šuměly v měsíčním světle.
A Galileo držel v ruce takový malý modrý míček, na který si sám osobně namaloval takovou malou tečku - pouhý bod - a tím míčkem otáčí úplně zvlhlými prsty - a biskup se konečně otočil od dalekohledu, napil se vína a zeptal se Galilea:
-Mohl byste mi vysvětlit, proč se mi při pohledu vaším přístrojem zdá, že jsem na měsíci viděl něco jako pohoří a propasti a jámy - velice velké?-
A Galileo řekl: -To proto, že měsíc je planeta podobná naší zemi, Vaše Biskupská Milosti. Není to plochý stříbrný peníz - jak se někdy myslívá - ale je to koule, velice podobná, jak jsem již řekl, naší Zemi, která rovněž není plochá a je v pohybu, vyplývá z faktu, že se nám právě zdá, že Měsíc už na obloze zapadá. To proto, že my se hýbeme,-
A biskup se zadíval na Galilea, který pořád otáčel tím modrým míčkem mezi prsty a zeptal se ho: -Proč si proboha hrajete s tím míčkem, na kterém je jakási tečka? Vypadáte jak malé dítě!-
A Galileo odpověděl:  - Ten míček - to je jako země - a ta tečka, to jsem jako já —-abych si pokaždé při pozorování vesmíru uvědomil, že nejsem pevným bodem při svém pozorování a že vlastně nevím, z jakého právě úhlu pozoruji nebeská tělesa - neboť Země je i se mnou v pohybu. Trápí mne to - a neznám zatím východiska.-
A biskup se na něj vlídně a soucitně zahleděl a zeptal se:
-A koho to má, prosím vás, pane Galileo, zajímat?-
A Galileo řekl: -To přece, že co jsem zjistil, je převratná pravda.-
A biskup odpověděl: -Pane Galileo, já vám zas řeknu jinou pravdu, která je větší a platnější než ta vaše: ze všeho nejdůležitější je mít se dobře na zemi - ať je plochá nebo kulatá - to je největší pravda světa. -
A Galileo mlčel a biskup taky mlčel, zezdola ze zahrady pořád bylo slyšet ty cikády a ty stromy a biskup řekl: -Pane Galileo Galilei, v případě že byste měl mít pravdu vy, byly by moje biskupské rukavice i můj biskupský plášť vhodné pouze pro maškarní ples - ano, dokonce i královské koruny by vyhlížely jako nicotné a barbarské ozdoby hlavy.
Mně osobně jste sympatický - ale kam bychom s takovou přišli?
Radím vám dobře, pamatujte si má slova: nechte toho. Odvolejte včas,-
A Galileo dal mlčel, otáčel dál svým míčkem mezi prsty a toho míčku se přidržoval jako zábradlí, aby nebylo vidět, jak se mu třesou ruce z hrůzy ze světa biskupů - a biskup ho zasmušile pozoroval a uvažoval o tom, že to bude vlastně hrozné, až budou Galilea soudit a až ho odsoudí a že ho vsadí do klády jako obyčejného zloděje -
A Galileo myslel na to, že bude nucen odvolat všechno, co vykonal za svůj život jen aby si ten život zachránil, - jenomže už mezitím namísto Měsíce na oblouku nastoupilo souhvězdí Velké Medvědice, takže bylo jasné, že se Země točí, jak to pro sebe řekl Galileo, když odcházel od soudu, při kterém přiznal, že je hloupý a že se ve všem mýlil a přece se točí.